Affiliate marketing Blogování Influence marketing Jak propagovat Úvahy

Proč mám pochybnosti o označování reklam influencerů

12.8.2018 6 min čtení

Proč mám pochybnosti o označování reklam influencerů

Reading Time: 6 minutes

Žijeme v době, kdy influenceři přebírají marketing z rukou firem a jejich reklamních oddělení. Lidé už velkým značkám nevěří. Věří influencerům, kteří se za tyto značky zaručují.

Marketéři na celém světě se teprve učí s touto formou pracovat. Na jedné věci se ale shodnou všichni. Všichni od tuzemských influencerů až po vedení Instagramu v Americe se shodnou na tom, že označování reklam je správné. Správné, morální a žádoucí.

K dnešnímu článku mě přiměl rozhovor s Veronikou Tázlerovou na BloggersRE. Zaujal mě hlavně ten nadpis.

„Pokud mám říci něco, s čím nesouhlasím, tak je to neoznačování reklamy.“

Aby nedošlo k omylu, práci Veroniky sleduji a fandím ji. Vím, že to myslela dobře, a že to také považuje za správné, morální a žádoucí. Konec konců myslí si to samé, co nejlepší mozky planety ve Facebooku. O co mi tedy jde?

Já jsem si přes to všechno jistý, že se všichni jmenovaní pletou.

Mám takové podezření, že se nad tím nikdo pořádně nezamyslel.

Prostě si všichni řekli něco jako: Hmm, výzkumy ukazují, že většina dětí nerozezná placenou spolupráci. Naivní děti věří, že si ty produkty celebrity vážně kupují, používají a doporučují. Děti musíme chránit. Musíme reklamy označovat.

Co označení skutečně znamená

Uvědomujeme si vůbec, co takové označení „ve spolupráci s…“ sděluje? Víme vůbec, jaké sdělení tím šíříme? Vlastně je to něco jako:

Pozor, moje doporučení nemusí být upřímné a může v něm převládat motivace peněz před motivací vám pomoci.

Když se dívám na příspěvek třeba Leoše Mareše o tom, jak snídá v KFC, můžu mít pochybnosti o upřímnosti jeho doporučení. Označením „ve spolupráci s KFC“ už mi to říká jasně. Bacha, za tohle jsem dostal zaplaceno, a proto to může znamenat, že moje motivace je spíš finanční než jakákoliv jiná. Co jiného to asi tak může říkat?

Jaký je jiný rozdíl mezi označením a neoznačením? Jasně, bez označení to tak stále je, ale nemusím to jako laik prohlédnout. Zejména dítě.

Ale je tohle řešení problému? Řešení, které máme hlásat jako morální? Není lepší.. já nevím.. to prostě nedělat? Nedělat neupřímná doporučení jen kvůli penězům? A to ani nemluvím o tom letenkovém portálu, který propagoval ve Stories.

Označení jako presumpce viny

Vím, že to je idealismus, že to nejde zařídit všude na světě. Vím, že vždy budou existovat lidé a jejich činy čistě jen pro peníze na úkor obelhávání svých fanoušků. O tom ale diskuzi nevedu. Nepřu se. Chci jen ujasnit, co je morální a co bychom měli šířit jako osvětu. Vážně máme šířit tohle?

Máme doporučovat, aby si influenceři vložili k postům nálepku, která upozorní na případnou finanční motivaci, protože jim může jít jen o prachy namísto o své fanoušky?

Představte si to v jiném oboru. Třeba jako povinnou žlutočernou samolepku v sámošce: POZOR! Tomuto podniku jde o zisk, a proto váš může chtít obelhat za účelem vyšších prodejů. Nebo samolepku na čelo zákazníkům: POZOR! Možná jdu krást.

Jasně, ne každý influencer doporučuje za peníze to, co by jinak nedoporučil. Ne každá sámoška obelhává své zákazníky, aby si zvedla obrat. Proč mají mít ale slušní podnikatelé a slušně se chovající osobnosti takovou nálepku na čele?

Co další příklad. Scéna, kdy James Bond dostává nový vůz značky Aston Martin. Nebo když se ho v jiné scéně zeptá Eva Green na značku hodinek. Měl by snad Bond říkat něco jako: „Jsou to Omegy, ale tady musím podotknout, že kdyby nám zaplatil víc Rolex, chválil bych je.“

Svět už takový je, s tím nic nenaděláme, ale nemá být ta morální osvěta v něčem jiném? Třeba v tom, aby si agent 007 vybral hodinky, které jsou prostě skvělé, namísto vlepení této strašné věty do scénáře? Ta věta tam samozřejmě není, ale říká totéž, co označení sponzorovaného postu.

Odkud pramení snahy o označování

Já samozřejmě chápu, proč tu ty snahy jsou. V televizi, na billboardech i v rádiu člověk pozná reklamu a tuší, že nemusí jít o upřímné doporučení. Na internetu to tušit nemusí. Na Instagramu děcka reklamu taky zjevně nepoznají. Proto jsou tu snahy říct lidem, že i tady jde o reklamu. I tady se firmy budou chovat tržně skrze influencery. I tady to může být neupřímné.

Neničíme si tím ale tak trochu důvěru v nově vznikající reklamní médium? Proč chceme říkat uživatelům, že tady bude taky bahno? Protože tu to bahno bude, jistě. Ale není lepší bojovat trochu za něco jiného a nesmířit se s tím?

Já si prostě nechci zvyknout na to, že reklama na jakémkoliv místě je z velké části klamná.

Nechci před tím varovat na vlastním profilu způsobem, aby se lidi měli na pozoru před mými vlastními posty. Já totiž nikoho neklamu a nechci, aby si to mysleli.

Za co je lepší bojovat?

Pojďme bojovat raději proti těm lžím. Pouštět do těch, kteří propagují nesmysly bez špetky upřímnosti. Proč stavět cedule typu „bacha, na Instagramu je taky špína jako všude jinde a já můžu být její součástí“?

Rád používám přirovnání z filmů. V jednom filmu slavný fotbalista Santiago dostane zakázku na reklamní spot na nějaké jídlo Total Tofu. Vychvaluje jeho chuť a jakmile kamera zhasne, poslíček mu hbitě podstrčí koš, do kterého se Santiago vyzvrací.

Když už chceme hlásat, co je morální, pojďme bojovat proti tomuhle. Čemu pomůže, když označením budeme dávat světu najevo, že je to prostě normální. Že nemají všemu věřit, protože tohle se prostě děje, je to normální a běžné. Když už se bavíme o morálním kázání, proč tohle zvracení mimo záznam kamer legitimizujeme?

Bohužel už je asi trochu pozdě. Už to nejspíš začalo být normální.

Lhát v influence marketingu je běžné

Na Instagramu sleduji zpěvačku Emmu Drobnou. Považuju jí za sympatickou a její zpěv je prostě neuvěřitelný. Když na mě ale vybafl její reklamní post o krému, přišlo mi to nemístné. Vůbec mi nevadilo, že šlo o reklamu. Bylo mi fuk, jestli byla označená nebo ne. Snažil jsem se jí jen vysvětlit, že pro všechny strany by bylo výhodnější a správnější, kdyby zůstala tématická.

Prostě jsem jí ten krém chtěl alespoň trochu věřit. Krém by byl na místě, kdyby šlo o nějakou kosmetickou blogerku. Pak bych tomu věřil, proč ne. Kdybych byl čtenář kosmetického blogu, asi bych byl i cílovka a nejspíš bych jí právě kvůli tomu sledoval. Pokud ale jako zpěvačka začnete propagovat krémy, tak je to prostě se vší pravděpodobností neupřímné a čistě kvůli penězům. To už je lepší využít svého jména, založit si kosmetickou značku a propagovat jí s odůvodněním, že pochopitelně propaguje svůj produkt.

Taky je to hrozná škoda, protože já, jako její fanoušek, mám chuť odejít. Kdybych chtěl sledovat kosmetický Instagram účet, nevyberu si přece ten její, takže mě to logicky nemá moc šanci oslovit. Bohužel firmám u větších čísel vůbec nejde o tématiku a to nekončí jinak než lží. Je to lež na první pohled. S označením nebo bez.

A její reakce? „Volá sa to spolupráca.“

Tedy jinými slovy: je to normální.

Jsou lepší věci k osvětě

Moje poselství je, pojďme se chovat tak, aby tohle normální nebylo. Alespoň u influence marketingu, kde se pod ty lži dnes osobnosti podepisují vlastním jménem.

Pojďme se alespoň v influence marketingu chovat tak, aby pak nebylo potřeba světu sdělovat: bacha na moji případnou neupřímnost.

Nepovažuji za správné morální poselství označovat všechny hospody nápisem „Všeci kradnů“… Možná namítnete, že označení reklama není totéž jako označení případné lži. Ale jiný důvod to označení nemá, než varovat před neupřímností. Pokud by reklama jen upřímně pomáhala řešit problém svých sledujících, k čemu by potřebovala varování?

Možná si myslíte, že dělat totéž neupřímné doporučení bez označení reklamy může být vnímáno jako snaha o oklamání. Fanoušci si řeknou, je to upřímné nebo zaplacené? Budou zmateni. Fakt to používá, nebo ji dal někdo peníze za to, aby to řekla? Nálepka #Ad to má vyřešit a ukázat: hele, tak je to zaplacené. Aha, tak tím je to jako v pořádku? Tak jsme zjistili, že to neříká z upřímného doporučení, ale kvůli penězům. Pojďme tedy hlásat, že takhle to má být?

Není tady něco špatně? Proč to má být buď a nebo? Proč dáváme lidem najevo, že zaplacené = neupřímné? Proč prostě nemůže být normální a běžné doporučovat výrobky, které milujeme i v případě placené spolupráce?

Chudáci děti, pokud se bez takového označení neobejdou, protože svět není jen televizní reklama a Instagram. Označit bychom museli mnohem víc věcí a situací, kde může hrát roli jiná než upřímná motivace doporučení. Třeba všechny lidi.

Hlásáním „označujte reklamy“ nic nevyřešíme. To jen legitimizuje správnost výše uvedených příkladů. Všechny byly „správně“ označeny, Leoš tam dokonce pro jistotu přidal hashtag #Ad. A k čemu to je? Mají jít tyhle konkrétní posty příkladem? Protože jsou správně označeny? Máme říkat influencerům a firmám – takhle to dělejte?

Chci poukázat na absurditu takových snah. Vždyť se tím snažíme lidi přesvědčit, že všechny placené spolupráce jsou lži. Snažíme se jim to narvat do DNA takovým způsobem, že až se nám to podaří, nebude fungovat už žádná podobná spolupráce. Ani ta nejupřímnější.

Ebook 25 tipů

25 tipů na články

Stáhněte si zdarma 25 tipů na články, které mají schopnost přitahovat nové čtenáře jako magnet!

5 komentářů
  1. Chlapec z vesnice

    Ani nevíš, jak Ti rozumím a jak s Tebou souhlasím. Někteří inzerenti se diví, když na webu o zdraví a potravinách odmítám dobře placené články o výživových doplňcích nebo potravinových nesmyslech. Když nechci zveřejňovat články o produktech, které bychom u nás doma ani neotevřeli. Je mi smutno, když vidím, jak se "celebrita" ve jménu zisků či placení dluhů sníží k očividně lživé reklamě. Reklama by měla použitím inzerované služby nebo produktu pomáhat řešit v prvé řadě problémy potenciálního zákazníka. Je nás málo upřimných. Snad o to více vynikneme, a máme pokojné spaní :)

  2. […] Označováním reklam ve statusech vytváříme ale z takové spolupráce opět to staré nefunkční prostředí. Prostředí, odkud diváci utíkali k influencerům. Jako bychom se snažili si tuto relativně novou oblast zničit. Podrobně jsem tohle vysvětloval v předešlém článku. […]

  3. U Barči doma

    Podobnou rozvahu jsem nedávno také vedla, ale nakonec je to jen na blogerovi/influenceerovi jestli chce riskovat důvěru svých čtenářů. Protože ta se lehko ztrácí a těžko nabírá zpět. U některých jsem si dokonce všimla, že pokud to opravdu nemají zaplacené, řeknou "Tohle není spolupráce/reklama." Ale pak jsou momenty kde neřeknou nic, takže to už asi reklama byla. Škoda, mám ráda když se jedná férově.

  4. […] ďalšom článku, ktorý sa ku mne dostal, Michal @affilakcz zdieľa svoje pochybnosti o označovaní reklám […]

  5. […] ďalšom článku, ktorý sa ku mne dostal, Michal @affilakcz zdieľa svoje pochybnosti o označovaní […]

Komentovat

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.