Náhledový obrázek článku Nenávist na internetu
7 min čtení 6.12.2018 v kategorii Blogování, Úvahy

Nenávist na internetu

Česká blogosféra minulý týden přišla o jeden blog.

Kvůli haterům a nenávisti části čtenářů to zabalila Jona z Veglife.cz. Ani nevím, jestli jsem tu už o haterech psal, nebo ne. Blog píšu s přestávkama asi 10 let, takže mám s touhle odvrácenou stranou také své zkušenosti. Ty přestávky byly ze stejného důvodu, jako u veglife.

Čelit podobným útokům je dost náročné na psychiku. Pochopitelně nejde o nic, co by vám zpříjemnilo den. Proto chápu, když si někdo spočítá, že mu přínosy blogu za tuhle daň nestojí. Však jsem taky svůj blog kvůli tomu několikrát ukončil. Vždy jsem se ale nakonec vrátil. Doufám, že Jona se taky časem vrátí.

Je jasné, že tohle není problém jedné blogerky. Časem to potká snad každého, kdo se na internetu pohybuje léta. Povím vám, na co jsem za tu dobu přišel.

Nejhorší je začátek

První setkání s nějakým osobnějším útokem bývá nejtěžší. Nejvíc si ho berete. Máte s podobnými situacemi nejméně zkušeností. A poslední důvod – většinou vás potká v mladém, celkem nezralém věku. Schopnost vyrovnat se s osobním útokem dost souvisí s obecnou psychickou odolností. Tu si budujeme v průběhu let především skrze krizové životní situace. V mladém věku máte statistiky za sebou málo podobných zážitků.

Někdo si bez ohledu na zážitky odolnost nevybuduje nikdy. Je to individuální. Setkal jsem se s třicetiletými s psychikou patnáctiletých a naopak. Většinou ale platí, že čím starší, tím rozumnější, zkušenější a psychicky odolnější člověk je.

Jako první vás přestanou trápit ti nejagresivnější

Útoky odcitované v posledním článku veglife jsou ty, které vás přestanou trápit jako první. Člověk rychle pochopí, že příspěvky bez špetky pragmatismu, citově zabarvené a sprosté není třeba řešit. Nemusíte se ani nijak bránit. Stačí je zveřejnit a dotyčný primitiv se dokonale znemožní sám. Nejlepší reakcí na takové výpady je ale žádná reakce. Je to jako účtenka za rohlík. Sotva si to zaslouží jakoukoliv pozornost, i kdyby mělo jít jen o vaší myšlenku. Patří to rovnou do koše. Čím méně vteřin se tím budete zabývat, tím lépe.

Chápu, že to může tvůrce na začátku hodně trápit. Po nějaké době tohle ale zmizí. Primitivové vám přestanou ubližovat, jakmile se setkáte s horším levelem.

Samozřejmě existují útoky primitivních jedinců, které jsou nebezpečné. Jedná se o různá vydírání, vytváření falešných identit pod vaším jménem, stalking atp. Takové události hlaste policii.

Setkání s inteligentním haterem

Nejhorší na psychiku je čelit osobnímu útoku někoho inteligentního, kdo není sprostý a používá celkem rozumné argumenty. Takový člověk může být dokonce jen kritik, který má naprostou pravdu. Nebo to může být hater, který jen umí dobře komunikovat. Někdy je těžké rozlišit oprávněného kritika od hatera. V obou případech se ale musíte zamýšlet nad jeho sdělením. S oblibou říkám, že co vám jeden řekne, to si deset dalších skrytě myslí. Pokud vám jde o vaše čtenáře, musíte to brát vážně.

Co na první pohled vypadá jako oprávněná kritika, může být na druhý pohled jinak. Zjistíte to tak, že konflikt nepomůže vyřešit jakýkoliv váš ústupek či omluva. Vždy se diskuze stočí na další vaší chybu. Nakonec vám dojde, že to nemá konec, a že o téma diskuze vůbec nejde.

Taková setkání jsou na psychiku nejhorší. Číst podobné výpady je zraňující i pro toho, kdo se naučil lehčí primitivní kritiku zvládat.

Cíl všech haterů je stejný

Jedno uvědomění mi pomáhá náročnější diskuze zvládat. Cíl všech haterů je, abyste přestali tvořit. Sami hateři většinou nic pro ostatní netvoří, ale to není pravidlo.

Ten cíl je samozřejmě nesmysl. To byste nemohli dělat nic. Jak by asi svět vypadal, kdyby se nikdo nesnažil pomáhat ostatním?

Když si to teď uvědomíte, zamyslete se na chvilku nad velkými celebritami, které se snaží pomáhat druhým. Co asi oni musí zvládat za nápor, když vy se musíte potýkat s tímhle? Jak psychicky odolní musí být lidé jako Elon Musk? Vás asi nepotká situace, kdy se do vás někdo velmi inteligentí pustí jen proto, že se mu to finančně vyplatí na změně cen akcií. Nepotká vás situace, kdy si na vás někdo najme detektivní kancelář a partu právníků.

Najednou vypadají útoky na nás tak nějak menší a zvládnutelné, že?

Jde to překlopit ve váš prospěch

Za ty roky jsem si vybudoval a ověřil funkční metodu, jak tyhle situace otáčet a vytěžit z nich nové čtenáře. Někdy je to dokonce skvělý a levný marketing – tím účinnější, čím víc hater kope nožičkama a ručičkama. Mám o tom celou lekci ve svém online kurzu o blogování. Je tu ale jedna smutná pravda. Nepřestane to bolet. Myslím ty chytřejší neprimitivní útoky. I když víte, že jde o příležitost, která vám pomůže. I když budete znát postup, jak reagovat. Nic vám z útoku neudělá příjemný zážitek. Nepřestane to být nepříjemné.

Zkušenosti a odolnost si z internetu přenášíme do offline

Zatím dnešní článek působí jen negativně. Alespoň jednu pozitivní věc proto zmíním. Postupem času, jak budete odrážet různé útoky na internetu, se stanete odolnějšími i v běžném životě offline. To je docela praktická věc.

9 z 10 lidí, kteří se do vás pustí online, si na to ve skutečném světě netroufnou, ale může se někdo takový objevit. Čím víc sledujících, tím vyšší pravděpodobnost. Navíc se s tím můžete setkat v běžném životě i od těch, kteří vás online neznají. Typicky agresivní řidiči, kteří museli čekat celé 2 vteřiny, než konečně odbočíte. Psychická odolnost a (zdravé) sebevědomí se vám bude hodit.

Útoky na vás neskončí tím, že si smažete blog. V životě se setkáte s nepřátelskými lidmi. Kromě psychické odolnosti dost záleží i na tom, jak vnímáte sami sebe. Zavzpomínejte na školu a jistě si vzpomenete na příklady jedinců s vysokým a s nízkým sebevědomím. Jak se k nim chovalo okolí?

Osobně sebevědomí nevnímám jako celek. Rozděluju ho podle oborů. Asi o sobě máte nějaké vysoké povědomí v oblasti, kde se vyznáte a naopak nízké povědomí v oblasti, kde tápete. V té první nebudete muset chodit na žádné lekce rétoriky ani sebelásky. Zdravě, sebevědomě a energicky zvládnete argumentovat. V té druhé si na vás kritik smlsne a vy ani nepoznáte, jestli se v tom vyzná.

Závěr

Vrátím se k příkladu Veglife. O veganství toho moc nevím. Vím ale, že ten blog má své příznivce, pro které je důležitý. Vím, že se snaží šířit ušlechtilou myšlenku a pomáhá. To samo o sobě stačí, aby si nezasloužil skončit za takových okolností. Haty, které jsem v článku četl, nemají žádnou váhu. Moc bych si přál, aby tohle autorku posílilo. Aby se, až si odpočine, vrátila silnější než kdy dřív. Její práce pomáhala lidem. Není nic lepšího, co byste mohli se svým životem udělat. Snažte se být ostatním ku prospěchu.

Jona na Instagramu

Sledujte Jonu na instagramu: @proste_jona

Bohužel vím, že útoky neskončí a přijdou horší. Nemá smysl nadávat na hatery, oni nezmizí. Nemá smysl se teď opírat do konkrétních jedinců, že zavinili konec jednoho úspěšného blogu. Po nich přijdou zase jiní hateři. Je důležité se zaměřit na svůj vlastní rozvoj a na práci, která ostatním něco přináší. Hateři v téhle rovnici nejsou důležití.

Moc držím palce Veglife i ostatním v podobné situaci, kteří se s nenávistí potýkají. Berte to jako osobnostní růst a pokračujte v tom, co děláte. Odvádíte dobrou práci. Možná vám to jako čtenáři málo říkáme.

25 tipů na články, které přitáhnou pozornost

Ebook 25 tipů

Připravil jsem si pro vás k článku BONUS v podobě Ebooku zdarma.

Najdete v něm 25 tipů na články, které mají schopnost přilákat hodně nových čtenářů.