Malé týmy chytrých lidí
Pro firmy

Malé týmy chytrých lidí

6.9.2019 3 min čtení

Malé týmy chytrých lidí

Reading Time: 3 minutes

Mám to štěstí, že jsem si osahal nejrůznější typy pracovních zkušeností. Myslím tím v malé firmě, na volné noze, ve vlastní firmě, ve středně velké firmě a dvakrát v korporátu. Pochopitelně jsem se nevyhnul srovávání. Neuměl bych říct, jaká forma je nejlepší. Všechny mají své světlé i temné stránky. Něco jsem ale vypozoroval. Cenné ponaučení, o které bych se s vámi chtěl podělit.

Než se dostanu k hlavní myšlence, povím vám pár menších poznatků, které mě k ní přivedly.

Všude, kde jsem pracoval a nebyl to můj vlastní byznys, jsem si představoval, že to tam vlastním. Vlastně jsem to dělal pokaždé, když jsem narazil na nějaký proces, pravidlo, dodavatele, způsob řízení, používanou aplikaci, nebo cokoliv podobného. Představil jsem si, jak bych to udělal já, kdyby mi to tu patřilo.

Dlouhá léta jsem mimochodem odmítal mít vlastní firmu a zaměstnávat. Možná to je jedno z mých nejhorších rozhodnutí. Kdybych se tomu tak nebránil, možná bych byl dnes jinde. I přes tenhle přístup jsem se ale neustále vzdělával o řízení firmy. Pozoroval jsem každý detail, který by se mohl hodit vlastníkovi firmy. Chtěl jsem se zkrátka poučit z cizích chyb.

Výhody malých štik

Doslova do očí bijící je výhoda malých firem oproti těm velkým. Podle mě si řada živnostníků ani neuvědomuje, jakou mají oproti korporaci sílu. To, co si za tři večery a pár tisícikorun postavíte z domova na serveru za dolar, to skutečně v korporaci stojí miliony korun a měsíce práce spousty lidí.

Není to tím, že by tam pracovali idioti. Naopak. Setkal jsem se převážně s velmi chytrými lidmi. Čím větší ale máte firmu, tím těžší je, pružně konkurovat.

Některým věcem se velké firmy nemohou vyhnout. Každý odvážnější nápad musí obstát před strachem právníků z legal oddělení. Použití nového nástroje znamená půlroční šílenost zaevidování nového dodavatele a sáhodlouhé výběrové řízení. Jejich velikost taky přitahuje nejrůznější pokusy o nějakou informaci pro konkurenci nebo pokusy o „malou domů“.

Vůbec se nedivím, že si korporace staví, nebo nechávají stavět své vlastní malé startupy. Oproti menším firmám jsou totiž ti obři ve slušné nevýhodě.

Agentury a externí delegování

Další situace, kterých jsem si všímal, byly o delegování práce mimo firmu. Hledal jsem klíč, abych věděl, co se vyplatí dělat inhouse.

U vývoje vážně nevím. Zažil jsem interní tým, který byl neskutečně efektivní o dvou lidech a jedné Trello nástěnce. Sypal složité aplikace jednu za druhou. Na druhou stranu jsem zažil úzkou spolupráci s agenturou, která pracovala s nasazením, jaké bych u vlastní firmy nedosáhl. Ani si nemyslím, že je to zdravé.

U čeho jsem si naopak jistý, je copywritting. Netuším, jak dokážou zajistit nízkou cenu článků a zároveň solidní platy kopíků agentury typu Včeliště. Osobně bych ale nikdy nezaměstnal copywrittera. Je totiž mnohem efektivnější nakupovat jeho práci formou platby za výsledný text externě.

Naopak sedět ve firmě by měl PPCčkař. Přijde mi, že výsledek je u externí spolupráce diametrálně odlišný.

Software na míru

Když nepočítám malá udělátka, vyplatí se programovat složitý software na míru pouze v jediném případě. Když jste firma s core byznysem spočívajícím právě v té aplikaci. Ve všech ostatních případech ruce pryč.

Jestli to není vaše hlavní věc, tak na ty vedlejší existuje spousta dobrých SaaS a open source řešení. Raději použijte něco, co vám vyhovuje na 80 %, než stavět na míru něco, co vám sice bude vyhovovat na 100 %, ale do budoucna to bude příčinou drahých problémů.

Taky bych rád varoval před enterprise softwarem pro velké korporace. Prakticky všechny považuju za zdroj další pomalosti, neflexibility, procesní složitosti a lidské frustrace.

Malý tým chytrých lidí

Konečně se dostávám k té ultimátní myšlence, která řadu zmíněných problémů efektivně řeší.

Pojem „malý tým chytrých lidí“ jsem nevymyslel, ale četl v oblíbené knížce o Applu. Je to přirozenost malých, efektivních firem a zároveň dobré řešení i pro velké korporace.

Malý tým chytrých lidí vyřeší rychle a dobře sebesložitější úkoly. Potřebuje k tomu pouze soběstačnost a nezávislost.

Ať má vedle odpovědnosti za projekt taky veškeré možnosti výsledek ovlivnit. U velkých hráčů to znamená samostatné sročko. Vyhne se zmíněnému legal schvalování, výběrovým řízením, vnitrofiremním procesům, směrnicím, politice vedoucích pracovníků a podobně.

Malý tým musí zůstat malý a samostatný. A musí mít chytré lidi, jinak si s úkolem neporadí.

Slyšel jsem, že Richard Branson, který má asi 400 firem, vždy rozdělí zvětšující se firmu na dvě menší. Nevím, jestli je to pravda. Dává to ale smysl. Ani v armádě není velitel s hromadou přímých podřízených. Je jich jen pár. Ti mají zase své podřízené, kterých je pár. Má to svá jednotlivá patra o malých týmech.

Dalším dobrým příkladem je Baťa, který ve firmě zavedl autonomní týmy zaměstnanců s vlastními hospodářskými výsledky.

Nevím, kde je hranice počtu lidí v autonomním týmu. Malé firmy rostou rychle. U deseti bych se ale zastavil a popřemýšlel, jestli není lepší začít stavět dva nezávislé a samostnatně odpovědné týmy.

Je neuvěřitelné, kolik času, peněz, úsilí a e-mailů to stojí, aby celé patro vědělo, na čem dělá, v jaké je to fázi a jaké jsou další kroky. Jsem si jistý, že někdy tohle stojí miliony. Střední firmy mají stejný problém.

Zatím jsem nepřišel na lepší způsob, jak zabránit téhle přicházející složitosti a extrémnímu vyhazování peněz z okna, než se držet zásady malých, nezávislých skupin chytrých lidí.

Affilák newsletter
Affilák newsletter ze zákulisí

Namísto sociálních sítí posílám každý čtvrtek pohled do zákulisí pracovního i osobního života.

Komentovat

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *