Jak řeším průsery nebo hodně důležité úkoly
Reading Time: 2 minutesRád bych se s vámi podělil o pár myšlenek z oblasti produktivity. Sám nerad čtu návody lidí, kteří popisují nějaký systém produktivity, co zrovna začali používat. Vždycky si řeknu, proč to nesepíšou až po nějaké době používání, proč nepopisují jen to, co mají ověřené a funguje jim? Některé své myšlenky a postupy proto držím jen v hlavě a chci se o ně podělit až ve chvíli, kdy budu vědět, že fungují, a že je nevyměním po dvou týdnech zase za jinou strategii.
Jedna taková ověřená strategie je způsob, jak řeším průsery nebo obecně úkoly, na kterých mi hodně záleží.
Někdy dávno jsem četl knihu Mít vše hotovo, kde v rámci metody GTD autor popisoval projektové plánování. Procházelo fázemi jako sběr nápadů pomocí brainstormingu, selekce nejlepších nápadů, jejich rozpracování na drobné úkoly a zadání úkolů do kalendáře/úkolníčku.
Pokud mi tehdy o něco šlo, sedl jsem si ke stolu a poctivě se držel podobného postupu. Problém byl, že ne vždy se mi takhle podařilo cíle dosáhnout. I ty nejlepší vymyšlené nápady někdy selhávaly kvůli nepředvídatelným událostem.
Našel jsem ale způsob, jak tuhle pravděpodobnost dokončení výrazně zvýšit. Je jednoduchý – vybodněte se na tu fázi selekce nápadů a přeskočte ji.
Při brainstormingu vymyslíte hned několik způsobů, jak situaci vyřešit. Při výběru byste pak vybrali ten nejpravděpodobnější nebo nejsnazší způsob řešení a do toho se pustili. Při selekci byste se vyhýbali nápadům, které vám přijdou nereálné, nebo nepravděpodobné. Přitom nemusíte mít pravdu. Taky byste se vyhýbali nápadům, které jsou pro vás nekomfortní, například trémista se vyhne telefonování nebo vystupování na veřejnosti. Může to ale být pro cíl zásadní krok. Zkrátka se smiřte s tím, že nevíte, jaká cesta bude nejlepší a začněte pracovat na všech.
Už při vymýšlení si přece nezapíšete nic nelegálního, nemorálního nebo extrémně střeštěného, tak se nevyhýbejte žádné cestě k cíli. Určitě nevymyslíte jen jeden způsob řešení. Reálný svět nás často překvapí. Stává se, že ty nejméně pravděpodobné nápady nějakým zázrakem klapnou a naopak ty nejjistější plány občas selžou. Proč se fixovat na jeden, když si to můžete pojistit ze všech stran?
Například když nutně musíte sehnat sto tisíc do měsíce, jinak se dostanete do průseru, sepište si všechny nápady, jak by se dala podobná částka získat, nebo třeba jen poloviční a do všech těch nápadů se paralelně pusťte. Zkrátka nevíte, který vyjde, ať už vypadají na začátku jakkoliv jistě nebo nepravděpodobně.
Výhodou takového přístupu je nejen vyšší jistota dosažení, ale také občasné milé překvapení, když vyjde víc věcí najednou a vy náhle máte dvojnásobnou částku, než jste sháněli nebo dvojnásobné zlepšení, než jste potřebovali.