Jak si dělám měsíční revize a v čem mi pomáhají
Reading Time: 4 minutesMálo návyků mi vydrží, takže když se nějaký osvědčí a funguje, rád ho doporučím. Vím totiž, že to není jen pár měsíční test, ale něco, co skutečně funguje. Jedním z těch funkčních zvyků, které dodržuju už několik let, jsou měsíční revize.
Každý z nás je jiný. Znám pár přátel, kteří jsou hektičtí. Mají extrémní pracovní záběr, když se pro něco nadchnou. Málokdy se ale zastaví a o svých plánech popřemýšlí. Takové znám tři. Dokáží dosáhnout fenomenálních úspěchů. Na druhou stranu si při té rychlosti nestihnout všimnout, jestli se náhodou nezměnil obor, jestli to, co dělají, stále dává smysl, jestli je to nejlepší cesta k cíli, nebo jestli tu práci vlastně vůbec ještě chtějí dělat.
Já takový nejsem a ani být nechci. I přes jejich úspěchy mě to neláká.
Několikrát se mi stalo, že jsem takovému člověku ukázal nějakou příležitost, on mě díky své houževnatosti v té činnosti předběhl, ale o něco později jsem se opět dostal dál já – tím, že jsem se neustále zastavoval a hledal tu nejlepší možnost, namísto slepě dřít.
Tohle zastavování se, považuju za jeden z nejlepších nástrojů produktivity. Víte, zkuste si spočítat, kolika se dožívá průměrný muž nebo žena. Odečtěte svůj věk a z těch zbývajících let, co na světe budete, spočítejte počet týdnů. Zjistíte, že jich zas až tolik není.
Pravidelně se zastavit a zhodnotit, jestli děláte to, co chcete dělat a děláte to způsobem, který je nejefektivnější možný, je možná to nejdůležitější vůbec. Bez toho můžete svůj život promrhat něčím, co se zdálo super před mnoha lety. Zároveň to můžete dělat způsobem, který už dávno nefunguje. Nebo, jak to bývá v těch rodinných filmech, můžete prací prošvihnout čas se svou rodinou.
Měsíční revize
Měsíční revize jsem si zavedl už před mnoha lety. Dřív jsem chodil vyloženě fyzicky na „schůzku sám se sebou“ s notebookem, diářem a notýskem. Taky jsem se občas účelově opil, abych získal nové nápady a nový pohled na své podnikání. Cílem je, znovu si definovat, co od života chci, jaké cesty k těm cílům vedou a jestli jdu správným směrem, nebo bych měl něco dělat jinak. To je, co se týká plánů do budoucna. Druhou částí bylo zhodnocení předchozího snažení, ať už šlo o předchozí měsíc, nebo vše od začátku roku.
Dnes už nechodím si na to vyloženě sednout někam ven, ale princip zůstává. Popíšu to konkrétně.
Na úkoly už nějakou dobu používám aplikaci Things. Každý měsíc prvního mi vyskočí opakovaný úkol, který vypadá nějak takhle:
Je to spíš taková kostra, která mi pomáhá na nic nezapomenout a probrat se veškerým bordelem, který se mi za ten měsíc nahromadí. Většinou jde o různé poznámky, které si ve spěchu někam naškrábu. Teď je ten čas, rozhodnout se, jestli z nich vyvodím nějaké další kroky, nebo se na ně vykašlu. Tohle klidně může trvat celý den a vřele doporučuji tomu ten čas dát. Já mám třeba v mobilu otevřených snad 30 záložek, které jsem nezavřel, protože jsem jim chtěl věnovat ještě nějakou pozornost. Můžu je dnes v klidu otevřít v počítači, prozkoumat a definitivně rozlousknout, jestli si zapíšu nějaký konkrétní úkol, něco si přečtu, prozkoumám, vyzkouším, nebo to prostě zavřu jako nezajímavé a nebude mi to v mobilu strašit.
Další část revize je, všechny ty nově vzniklé úkoly nějak seřadit a zprioritizovat. K tomu ale potřebuju priority a ty si reviduju taky. Na to používám Apple poznámky:
Při tom procházení předchozího měsíce v kalendáří, odeslaných mailech a splněných úkolech si zapíšu cca 10 nejdůležitějších bodů, které stojí za zmínku. Může to být návštěva nějaké konference, dosažení nějakého úspěchu, trable v nemocnici nebo jen myšlenka či nápad, který jsem si zapsal. Když už takhle vyplním měsíc, pročtu si i ty ostatní a doplním další odstavec, který se jmenuje „Shrnutí zásadního 2018“. To jsou ty nejzásadnější body ze všech dosavadních měsíců stávajícího roku.
Nikdy nevím, kolik jich bude. Z loňska jich mám 17, takže to vychází na 1 až 2 body z každého měsíce, ale není to pravidlo. Může vás potkat nudný měsíc, tak z něj nevytáhnete nic. Možná to zní trochu složitě, ale mít přehled o pár nejdůležitějších bodech z každého měsíce a pár celkově z celého roku, je dost praktická věc. Obvlášť, když na Silvestra bilancuji. Na většinu těch bodů bych si totiž zpětně po roce nevzpomněl.
Samozřejmě to taky dost pomáhá udržet si tu trajektorii k cílům, o kterých sníte.
Všiml jsem si ještě jedné zajímavosti. Za ten rok si takhle napíšu asi 5 myšlenek nebo nápadů, které mi přišly dobré. Zpětně pak zjistím, že 3 z nich byly pitomosti, které jsem nezavedl do praxe a zbylé 2 měly nejdramatičtější vliv na celý můj život. Dramatičtější než ostatní body, které jsou vesměs události, dokončené úkoly atd. Dost mě překvapilo, jak moc může váš život ovlivnit a zcela otočit jediná myšlenka nebo dvě, které si zapíšete někde v kavárně nebo na eskalátoru. V danou chvíli se totiž zdají zanedbatelné. Myšlenka, jakých máte za den stovky. Z toho vyplývá ponaučení – zapisujte si své nápady! Nechcete přece přijít o ten, který vám změní život.
A to je všechno. Mám zaevidovaný měsíc, který právě proběhl, prohlédl jsem si jeho nejdůležitější momenty, zhodnotil, zda se posouvám a naplánoval si další měsíc. V jednu dobu jsem to i psal na blog a všiml jsem si, že dost z vás to dělá taky. Dnes jsem přemýšlel, jestli tu zhodnotit květen. Nakonec jsem ale sepsal obecný pokec o tom, jak si ty revize dělám sám pro sebe.
Minimálně pro sebe si je určitě dělejte. Nedělat si pravidelné revize mi přijde stejně nebezpečné, jako nechodit k zubaři nebo na pravidelné prohlídky k obvodnímu doktorovi. Může vám to procházet dost dlouho, ale nakonec budete ve vašem životě nepozorovaně směřovat jinudy, než doopravdy chcete. Možná ani nebudete vědět, co vlastně chcete, protože to se mění.
Jak to bylo v té pohádce Alenka v říši divů?
— Řekla byste mi prosím, jak se odsud dostanu?
— A kam se chceš dostat? — ptala se Šklíba.
— To je jedno… — řekla Alenka.
— Pak je jedno, kudy půjdeš, — prohlásila kočka.